Pozadi

Zvolte jazyk

Popis paraboly Laminas 2700 a způsob jejího upevnění

 

Parabola Laminas 2700 je polský výrobek. Materiál parabolického reflektoru je ze skleněného epoxidového kompozitu. Vyrábí ve dvou provedeních, Laminas 2700 je základní verzí. Ještě se vyrábí Laminas 2700G, která navíc obsahuje vyhřívací zařízení proti námrazám. Protože jsem vyhřívanou parabolu nikdy neměl a protože toto vyhřívání navyšuje váhu paraboly o 10 kg a má spotřebu 2 x 590 W, rozhodl jsem se pro nákup základní verze. No, možná jsem neudělal dobře. To ukážou až zimní měsíce. Zatím se pojďme podívat, jaké údaje o své parabole prozrazuje její výrobce.

 Parametr   Jednotka  Hodnota
 Efektivní velikost reflektoru (složeného ze 2 dílů)  mm  2710 x 3015
 Pracovní frekvence   GHz  10,7 ÷ 12,8
  Zisk (pro kmitočet v GHz)   10.7 GHz  dBi  47,7
 11,3 GHz  dBi  48,2
 12,6 GHz  dBi  49,0
  Šířka pásma 3dB (pro frekvenci v GHz)   10.7 GHz  °  0,70
 11,3 GHz  °  0,65
 12,6 GHz  °  0,60
 Ohnisková vzdálenost   mm  1480
 Offsetový úhel   °  25,5
 Průměr připevnění feedhornu   mm  40 
 Hmotnost antény bez uchycení   kg  53,5
 Hmotnost antény s uchycením   kg  98,0
 Provozní teplota   °C  -40 ÷ +50
 Maximální teplota do poškození   °C  -50 ÷ +80
 Zatížení větrem provozní   km/h  80
 Zatížení větrem do poškození   km/h  200
 Barva   -  RAL7047
 Rozměry přepravní bedny   mm  2810 x 460 x 1580

 

K parabole se dodává ocelový držák. Ten jsem nekupoval, proto zde jeho rozměry rozepisovat nebudu. Zájemci jej najdou na webu výrobce pod označením ASZ-2700M.

Obr. 1 - Originální držák paraboly ASZ-2700M

Dalším volitelným příslušenstvím je stojan. Ani ten jsem nekoupil. Výrobce jej dodává pod označením STP-2700. Na první pohled nevypadá moc masivně, tak jen pro informaci. Výška je 1960 mm. Průměr horní části nosné trubky 135 mm, průměr spodní části nosné trubky 159 mm. Délka ramene podstavy 1200 mm. Váha 60 kg.

Obr. 2 - Originální stojan STP-2700 dodávaný k parabole

Dalším nezbytným příslušenstvím je feedhorn. Ten už jsem samozřejmě koupil. Má označení PO-40. Trochu mě překvapilo, že není určený výhradně k parabole Laminas 2700. Výrobce jej prodává ke všem svým parabolám. Přepočítal jsem ze zvědavosti f/D jednotlivých parabol a zjistil rozsah 0,545 ÷ 0,727.  Tak je to asi v pořádku.

Obr. 3 - Feedhorn PO-40 dodávaný k parabole

Kdo bude přemýšlet hodně dopředu, může si zrovna koupit výhybku pro dva jednopolaritní LNB. Já jsem to zatím neudělal, ale už o tom začínám přemýšlet. Výrobce ji nabízí pod označením Ortho Mode Transducer C120 / WR75.

Obr. 4 - Ortho Mode Transducer C120 / WR75

Původně jsem měl v úmyslu vyrobit si své natáčení pomocí dvou táhlových motorů. Jeden pro otáčení ve směru azimutu, druhý ve směru elevace. Dal jsem tak na rady jiných uživatelů, že pro tak velký talíř už není polární závěs vhodný, i když to přináší problém s natáčením skew LNB u lineární polarizace.

Z tohoto důvodu jsem koupil pouze vlastní parabolickou plochu s tím, že její uchycení k natáčení si vyřeším po svém. Zde je potřeba připomenout upozornění výrobce, že anténa musí být připevněna čtyřmi šrouby k dostatečně tuhému nosnému rámu. Pouhé spojení obou polovin na středovém límci za pomoci 33 šroubů nezajišťuje dostatečnou pevnost celé paraboly a proto se nedá bez nosného rámu provozovat.

Osud tomu chtěl, že se mi po zakoupení paraboly podařilo na inzerát v Itálii sehnat kompletní funkční profesionální pozicionér EGIS. Tím se mé plány od základu změnily a já začal řešit připevnění paraboly Laminas 2700 k tomuto pozicionéru. Nakonec jsem vyrobil rám, který vidíte na obrázku.

Obr. 5 - Můj držák paraboly

Použitý materiál je železný jekl 80 x 35 x 2 mm. Vnější rozměry rámu jsou 1565 x 690 mm. Montážní otvory pro parabolu jsou od sebe vzdálené 1530 a 610 mm. Upevňovací šrouby paraboly jsou M12 a otvory v parabole i držáku jsou M14. Šrouby na straně držáku LNB jsou dlouhé 250 mm, zatím co zbývající dva šrouby na druhé straně jsou dlouhé 280 mm. Nosný rám nelze přišroubovat přímo na plochy paraboly, proto jsem vyrobil 65mm dlouhé distanční sloupky z ½“ pozinkované vodovodní trubky. I tak se nakonec ukázalo, že prostor mezi nosným rámem a středním límcem pro spojení obou polovin paraboly je jen pár milimetrů. Distanční sloupky měly být možná o 5 mm delší.

Obr. 6 - Detail uchycení - distanční podložka

Na dalším obrázku vidíte držák paraboly přišroubovaný k pozicionéru EGIS a celou nosnou konstrukci. Popis rozměrů nosného stožáru a jeho konstrukci najdete na webových stránkách o rekonstrukci pozicionéru EGIS. Vše je umístěno na mém provizorním stanovišti na zahradě za starým skleníkem. Pokud se vám zdá, že s tím držákem je něco špatně, máte dobrý postřeh.

Obr. 7 - Rám na pozicionéru

Kritická situace nastala kvůli tomu, že parabola je offsetová s úhlem offsetu 25,5°. Pozicionér EGIS, se kterým jsem v době nákupu paraboly nepočítal, má rozsah nastavení elevace v rozmezí 10° ÷ 50°. Pokud bych parabolu a její nosný rám přišrouboval přímo na EGIS, přičetl by se offset paraboly k úhlu nastavení EGISu. Parabola by se potom pohybovala v rozsahu elevace 35,5° ÷ 75,5°. A to už je mimo elevaci všech družic viditelných z mého stanoviště.

Prvním logickým nápadem, jak situaci řešit, bylo vložit mezi EGIS a držák paraboly klín s úhlem 25,5°. Dlouho jsem přemítal, z jakého materiálu ho vyrobit, jak by měl být velký a jak umístit všechny upevňovací šrouby. Nemohl jsem vymyslet nic dostatečně jednoduchého. Pak jsem si uvědomil, že distančním klínem sice vyřeším rozsah pohybu paraboly ve správném rozsahu elevačních úhlu, ale při větším sklopení paraboly bude její spodní okraj narážet do nosné konstrukce.

Nějakou dobu jsem byl ze vzniklé situace doslova zoufalý. Vyčítal jsem si, že jsem přece jen nekoupil středovou parabolu, třeba tu portugalskou Famaval 230. A nevěděl jsem, co s tím budu dělat. A pak mě napadla naprosto bláznivá věc. Otočit parabolu o 90°. Osu s offsetem umístit vodorovně. Tím by se posun o 25,5° snadno vyřešil pootočením trubky nosného stožáru. Ve směru nastavování elevace by pak byla symetrická strana paraboly, která se chová jako středová parabola, a proto rozsah elevace nastavitelný na pozicionéru EGIS bude dostačující.

Řešení je to velice elegantní. Ovšem potřeboval jsem si nějak ověřit, jestli je natočení offsetové paraboly do vodorovného směru použitelné a funkční. Jestli v takové poloze je možné parabolu správně nasměrovat na družici. Hledal jsem na netu nějaké informace o tom, zda se už někdo o něco podobného pokusil přede mnou a s jakým výsledkem. Našel jsem pokusy o vychýlení paraboly ze svislého směru, ale vždy to bylo jen o několik málo jednotek až desítek stupňů.

V jednom případě jsem našel obrázek paraboly otočené na ležato, ale držák pro LNB byl přesunut zpět do svislé polohy, tedy na boční stranu paraboly. To se mi vůbec nelíbilo. LNB společně s parabolou považuji za jeden kompaktní celek, do kterého nechci zasahovat. Jestli tedy bude offsetová parabola na ležato fungovat jsem na netu nezjistil. Chvíli jsem si pohrával s myšlenkou, že na EGIS připevním malou offsetovou parabolu a ověřím možnosti příjmu v praxi. Protože jsem se už ale nemohl dočkat, až vyzkouším velkou parabolu, rozhodl jsem se z časových důvodů zariskovat a pokusy s malou parabolou přeskočit.

Obr. 8 - Offsetová parabola otočená na ležato

No a tady už vidíte výsledek. Přiznávám, že pohled na takto otočenou parabolu mne zpočátku dost dráždil. A rostly mé obavy, jestli to vůbec bude fungovat. Přece jen jsem si geometrii pohybu takto umístěné paraboly vůči řadě satelitů na obloze nedovedl představit. Jestli jsem nebo nejsem blázen musela rozhodnout až praktická zkouška.

Žádné komentáře

Zanechat komentář

Odpověď na Some User